Komentáře: Americké versus české školství

Od: K.V

K.V — Mon, 15 Sep 2014 07:04:29 +0000

ještě doplním
to učení na zpaměť je samozřejmě jen okrajová záležitost.
Metod učení je hodně.

Já osobně na zázračné metody nevěřím.
Pochopit systém jazyka, naučit se gramatiku, a potom to nalévat do hlavy kudy to jde. Číst a poslouchat, a také mluvit kdykoliv a kdekoliv je možno. Makat a makat.
Jenom si hlídat zdroj, abyste nezkončil u kriminálnického slangu nebo tzv námořnické angličtiny.

Od: hysterik

hysterik — Mon, 15 Sep 2014 01:24:21 +0000

Historie se opakuje
jako starší ročník mám v paměti, že stejné žvásty nám byly vykládány v šedesátých letech, pravda v rudé barvě. Nevím čím to je, ale poslední dobou mám stále větší a větší pocit že čtu Rudé právo

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Sat, 13 Sep 2014 19:52:48 +0000

Možná byste se divil,
ale mám doma anglickou encyklopedii z doby první republiky, která takto řeší písemné kontakty. Prostě jen opíšete vzor dopisu, dosadíte konkrétní údaje a máte to v ažůru. A bylo to určeno zřejmě ne jen pro neanglofonní cizince, ale i rodilé anglické mluvčí.

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Sat, 13 Sep 2014 19:48:35 +0000

Spoustě lidí víc vyhovuje metoda
podle Komenského Brány jazyků (tedy gramatická struktura + jazyková zásoba). Ta ovšem selhává u angličtiny, protože to jsou jen chaotické skřeky bez gramatických pravidel. Proto je snaha ji opouštět a učit jazyky „intuitivním blábolením“ podle výuky angličtiny.

Od: roman

roman — Sat, 13 Sep 2014 18:31:36 +0000

Re: Americké versus české školství
Skvela metoda! Mam zlepseni ale, misto pamatovani si textu na dane tema nazpamet, si proste ten text vytisknete v nekolika kopiich, a misto fakticych udaju si nechte volne misto, ktere pak v pripade potreby jen rychle doplnte.

Takto vyplnene tiskoviny misto diskuse proste jen partnerovi predate. Usetrite cas a problemy s vyslovnosti!

A jelikoz vase osobni nazory nejsou vubec dulezite (jen opakujete clanek ze skoly) tak dosahnete stejneho efektu!

Od: K.V

K.V — Sat, 13 Sep 2014 16:59:12 +0000

řekl bych že JE vhodná pro každého
ale nemá cenu se učit články bez výběru.
Jak už jsem napsal, jsou témata, na které VŽDY dojde řeč když přijdete do kontaktu s cizincem. Něco údajů a reálií o státu, prohlídka města+ okolí, domu, představení rodiny a firmy, životopis, zeptají se možná i na nějaké hobby. ( tedy max 7 článečků) To je vše základní.

Když ještě neumíte řeč tak abyste v ní i myslel a reagoval na cokoliv, je k nezaplacení když tahle témata umíte nějak nazpaměť jako básničku.
Už jsem na psal. Jako studenti gymnasia jsme to považovali za hroznou potupu, později v té firmě bych tomu profesorovi políbil ruku, jak skvěle mne připravil na život.

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Sat, 13 Sep 2014 13:18:21 +0000

Výsledným produktem US školství (veřejného)
je šíleně sebevědomý blbec.

Konec konců, i proto je u nás nyní snaha zavést různé nesmyslné testy (na kterých rejžují soukromé firmy a v podstatě tunelují rozpočet školství), aby se žáci a studenti připravovali ne pro praxi, ale pro uspění v testech.
Máme totiž zatím proti blbům ze západního školství vzešlým komparativní výhodu. A je snaha ji zničit.
Svého času si lékařská fakulta jedné z našich univerzit vybojovala dočasnou výjimku z centrálních testů od soukromé firmy, takže několik ročníků prošlo v přijímačkách paralelně oběma testy (s tím, že se body z klasických přijímaček a centrálních firemních testů průměrovaly). Po několika letech, když byli tito studenti hotoví, se to vyhodnotilo vůči prospěchu. Ukázalo se, že klasické přijímačky korelují významně s prospěchem až do 3. ročníku, zatímco centrální testy jsou jen informační šum. Kdyby se studentům přidělovaly místo testů body podle vrhu kostkou, bylo by to naprosto stejné (a levnější).

Od: A.S.Pergill

A.S.Pergill — Sat, 13 Sep 2014 13:04:00 +0000

Tuhle metodu
učení se cizím jazykům propagoval Schliemann, který se jako autodidakt naučil přes dvacet jazyků. Nicméně není vhodná pro každého.

Od: MaB

MaB — Sat, 13 Sep 2014 12:25:29 +0000

U nás tohle nefunguje
„A nebo se nejlépe naučí určitou látku, tím způsobem, že budou v kolektivu diskutovat, budou navzájem prezentovat své myšlenky a argumentovat?“

To by ovšem:
a) něco nejprve museli o předmětu diskuze vědět.
b) museli být ochotni se do nějaké diskuze zapojit. Většina děcek u nás nemá zájem diskutovat. Když se jich na hodině zeptáte na jejich názory, tak se ozve dlouhé, rozpačité ticho. Po chvíli mlčení se pak studenti vrátí k psaní na facebooku.

Od: anonym

anonym — Sat, 13 Sep 2014 10:50:35 +0000

Re: Americké versus české školství
Asi? Právě že vím.